„Ty mi nevěříš!“ Lyle mě probodl pohledem a jeho výraz potemněl.

Já si ho zatím měřila chladným pohledem, jako bych se dívala na náhodného cizince na ulici. Pak jsem s důrazem na každé slovo pronesla: „Myslíš si snad, že mezi námi ještě existuje nějaká důvěra? Ale no tak. Chováš se ke mně hezky jen tehdy, když potřebuješ moji pomoc, že? Takže přede mnou nemusíš nic předstírat.“

Když jsem to dořekl