Padla noc a zahalila Zemi závojem. Závěsy jsem zatáhla už dříve. V pokoji bylo ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík, narušené jen Christopherovým nepravidelným dechem a občasným sténáním, které mi uniklo ze rtů.

Obkročmo jsem se nad něj posadila a cítila jsem, jak se mi dme podbřišek. Byl obrovský a pokaždé, když jsme to dělali, mě vyplnil až po okraj. I když jsme to spolu dělali už tolikrát