„Děkuji, mami.“ Otevřela jsem krabici a roztržitě nahlédla dovnitř. Byly to růžové šaty s nádherným střihem. Byly však příliš dívčí. Vzpomněla jsem si, že jako dítě jsem měla růžovou nejraději, ale teď už jsem byla dospělá.

„Líbí se ti?“ zeptala se Isabelle.

„Ano.“ Převlékla jsem se do nich a pak si ze všech stran prohlížela svůj odraz v zrcadle. Vidět se v růžové mi vůbec nepřipadalo správné, pro