Babička se otočila a podívala se mi do očí. O několik vteřin později přikázala: „To stačí! Přestaňte dělat rozruch, když jsme se tu sešli, abychom se s Lyleem naposledy rozloučili!“

„Uááá—“ Wendy uvolnila sevření a zhroutila se na zem, kvílejíc z plných plic.

Před Lyleovým místem odpočinku jsme nakonec zůstali jen my, kromě členů rodiny Tannerových. Krátce po poryvu větru začalo mrholit.

Kytice př