„Robert musel zuřit, že?“ zašeptala jsem.

Julia si otřela slzy a teprve v tu chvíli jsem si uvědomila, že pláče. Litovala jsem, že jsem to vůbec vytáhla, ale alespoň se mi tím potvrdilo, že ona nebyla Robertovým vrahem.

Robert musel být neskutečný muž, jinak by babička a Julia tolik neoplakávaly jeho smrt, kdykoli o něm mluvily.

Julia pokračovala: „Robert mě odmítl, ale z nějakého důvodu neskončil