Lakota

Po večeři se omluvím a jdu do postele; jsem vyčerpaná z těch obav posledních dní a myslím, že jsem usnula ještě dřív, než se mi hlava dotkla polštáře. Vím, že se mi to zdá, když se dívám Jakeovi do očí, a cítím, jak mi po tvářích stékají slzy, když ho slyším říkat, že mě bude vždycky milovat, ale že je načase, abych šla dál.

Ze spánku mě probudí jiskření na mém těle; pomalu otevírám oči a v