Neznámý

Jedním uchem poslouchám své synovce a dál se prosekávám vlky, dokud k zemi nepadne mrtev ten poslední, a právě tehdy za sebou uslyším zvuk – prasknutí větvičky. Zaslechnu jednoho ze svých synovců zavrčet, než se ozve hlasité zakňučení, a já se rozběhnu křovím, abych zneškodnil kohokoliv, kdo mému synovci ublížil.

Vlk vypadá vyděšeně, když mě vidí vynořit se z křoví, a než se stihne otočit,