Lakota

Mám toho už dost; jestli to budu muset snášet ještě minutu, začnu křičet a možná někoho zabiju. První na mém seznamu k odstřelu je můj drahý druh a hned za ním můj otec; oba mě neskutečně štvou. Snažím se změnit polohu na gauči a Lance je u mě během několika vteřin s ustaraným výrazem ve tváři.

„Lásko, co se děje?“ ptá se a já se konečně dostávám na hranici svých sil.

„Jdi ode mě sakra dál