Umayza

Conri a Evander neřeknou ani slovo, jak se blížíme k sídlu smečky, ale pochybuji, že znají ten detail, který zapomněli mámě zmínit, a myslím, že jsou natolik chytří, aby se mě na něj neptali. Cítím se vyčerpaná z cesty a z toho, jak jsem znovu prožívala ty vzpomínky, a řeknu svým druhům, že se potřebuju vyspat.

Evander mě vezme do náruče a jeho vůně se kolem mě ovine jako teplá deka a ukolé