Pohled Josepha

Vezmu si talíř z Jocelyniny natažené ruky, kousek se posunu dozadu, abych se opřel o bok SUV, a usmívám se, když na talíři vidím pár svých nejoblíbenějších jídel.

Jídlo chutná stejně dobře jako u nás doma a vím, že poprosím Pappiho, aby mi uvařil trochu svého proslulého guláše. Nemůžu se dočkat, až si s ním zase popovídám. Možná mu je už sto šedesát sedm let, ale se zdravím nemá žád