Jessa

V sobotu ráno se probouzím s pocitem, jako by mi někdo hruď naplnil olověnými závažími.

I se zavřenýma očima vím, že mi oknem do ložnice proudí slunce, ale chci jediné: přetáhnout si deku přes hlavu a zmizet.

Včerejší noc se mi v hlavě přehrává znovu a znovu jako nějaký krutý film ve smyčce.

Danielův smích.

Jacksonovo lhostejné pokrčení ramen.

Noahovo mlčení.

Všechno se to slévá dohromady, a