Jessa

Zazvonilo na konec vyučování a chodby propukly v chaos – bouchání dveří, zapínání batohů, obvyklý šílený úprk za svobodou. Ale pro jednou se mi nechtělo utíkat, abych z té budovy co nejdřív vypadla.

Stála jsem u své skříňky, pomalu ji zavírala a ten okamžik si skoro vychutnávala. Ruce se mi netřásly. Hrdlo se mi nesvíralo. A co bylo nejdůležitější, v koutcích očí mě nepálily slzy.

Zvládla js