Jessa

Dveře za Noahem zaklaply a ticho, které následovalo, bylo až příliš těžké na to, aby se v něm dalo dýchat. Stála jsem tam několik vteřin a pořád zírala na místo, kde před chvílí stál. Tep mi bušil do žeber, jako by mu ještě úplně nedošlo, že je pryč.

Objevil se na mojí verandě – mojí verandě – vypadal, jako by celé dny nespal, a říkal, že si chce promluvit. Říkal, že je mu to líto. A na mome