Jackson

Dlouhou minutu poté, co Noah odešel, se všechno prostě... zastavilo.

Hudba stále pulzovala zdmi, ale zněla zdálky – jako by byla pod vodou.

Daniel se opíral o náklaďák, jednou rukou si tiskl roztržený ret a polohlasně nadával. Pár děcek se drželo vzadu, šeptali si, oči vytřeštěné, telefony pořád zvednuté, jako by tohle byl jen další kousek ridgevillského dramatu, co si dají později na sítě