Jessa

Sobotní rána bývají obvykle tichá.

Ne ospale tichá – to náš dům nikdy moc neovládal – ale důvěrně tichá. Bzučení ledničky. Vzdálený zvuk sekačky nějakého souseda. Vrzání prkna v podlaze na chodbě, o kterém Jackson pořád předstírá, že tam není, i když ohlašuje jeho přítomnost už od doby, kdy nám bylo deset.

Dneska jsou ale moje nervy hlasité.

Stojím v kuchyni v ponožkách a příliš velkém tričk