Noah

Než skončil trénink, měl jsem ruce jako z gumy a mozek, jako by mi ho někdo prohnal mixérem.

Trenér měl zase jednu ze svých nálad – všechno muselo být ostřejší, rychlejší, čistší. Žádné výmluvy. Žádná lajdáckost. Dělali jsme cvičení, dokud se obloha nezačala měnit v ten soumračný, fialovo-oranžový přechod, a i tak nás tam nechal asi pětkrát na „ještě jedno opakování“.

Normálně by mi to nevadi