Jackson

Noah vklouzl na židli vedle mě, jako by se vůbec nic nestalo.

Což bylo docela působivé, vezmeme-li v úvahu, že ještě před pěti minutami se s mojí sestrou na chodbě objímal tak, jako by to byla scéna z nějakýho lacinýho seriálu pro teenagery.

Nejdřív jsem nic neřekl. Jen jsem ho sledoval, jak vytahuje sešit, dvakrát cvakne propiskou a předstírá, že celá třída nebzučí přesně tak, jak to měla