Jackson

Cesta do ředitelny mi připadala delší, než by měla.

Ne fyzicky.

Psychicky.

Protože s každým krokem jsem měl pocit, jako bych za sebou táhl hloupost celé školy.

Mariah šla vedle mě, potichu tak, jak to u ní nebylo zvykem. Normálně by prostor vyplnila něčím — sarkasmem, komentářem, rýpnutím do něčího oblečení.

Dnes tam prostě jen... byla.

Navenek klidná.

Znal jsem ji dost dobře na to, abych