Jessa

O dva měsíce později.

Můj pokoj už nevypadal jako můj.

Ne doopravdy.

Všude byly krabice – některé poloprázdné, některé zalepené, některé ještě prázdné, jako bych se pořád nemohla rozhodnout, co do nich patří. Dveře od šatny byly otevřené, ramínka s velkými rozestupy působila tak nějak… dočasně.

Jako by tohle už nebyl můj prostor.

Nebo možná –

jsem už nebyla stejná osoba, která ho poprvé zapl