Doufala jsem, že jednoho dne budu zase s někým, kdo na pohled na mě nahou zareaguje. Má paměť se vrátila k mému tajemnému druhovi v lese. Ten muž mé tělo uctíval a rozezpíval každý můj kousek.

Ve srovnání s tím nebyl Gideonův hodnotící pohled ničím.

Fajn. Jestli on dokáže vypadat nezúčastněně, já také.

„Polož mě.“ Tentokrát jsem neprosila ani nekňourala, prostě jsem to řekla.

Překvapivě