Pohled Avery

Mrzelo mě, že jsem návštěvu u matky tak uspěchala. Očividně jí chybím a přála si jen tak sedět a povídat si u čaje.

Vypadala unaveně, ale ujišťovala mě, že na ni jen „něco leze“. Poznala jsem však, že mi něco tají.

„Jak to jde s tvým Alfou?“ zeptala se nakonec.

Nechtěla jsem jí lhát, ale vlastně jsem se nedozvěděla nic nového. Pokud vůbec něco, věci se jen víc zkomplikovaly.