„Velmi si to užívám,“ usmála se jemně princezna Emily, rty nalíčené klidnou růžovou, jež byla totožná s barvou jejích šatů; princ Anton nechal své safírově modré oči s lehkostí spočinout na své družce.

„Doufám, že jsme nenarušili váš čas tím, že jsme vás sem pozvali,“ konstatoval Emrys, a jeho ruka spočívala na mé, když jsme se posadili k dlouhému bílému jídelnímu stolu, u kterého se zdálo, že by