Když mě ráno probudil budík, chvíli jsem jen ležela v posteli a znovu si zvykala na pouto smečky. Nebylo to tak, že byste pořád cítili každého jednotlivce ve smečce a to, co on zrovna cítí. Bylo to spíš jako tiché hučení kdesi vzadu v hlavě. Moje předchozí pouto ke smečce nebylo přerušeno úplně, ale když jsem utekla, vzdálenost způsobovala, že čím dál jsem byla, tím méně jsem ho cítila. A to i běh