Odvedl jsem matku do naší kanceláře a jelikož mě teta dobře vychovala, nechal jsem ji vejít do místnosti jako první. Zastavila se uvnitř a podívala se na ten dvojitý stůl.

„Vážně?“ zeptala se.

„Co jako?“

„Není to trochu moc? Vy dva nemůžete mít každý svůj vlastní stůl?“ rýpla si. Pokynul jsem jí ke křeslu pro návštěvy a sám jsem stůl obešel, abych zaujal své místo. Podíval jsem se na to prázdné