Pohled Seraphiny

Když jsem od čaje zvedla pohled a podívala se mu do očí, vpíjel se do těch mých. Cítila jsem se v jeho přítomnosti dobře, ale přesto se mnou kvůli okolí cloumal určitý neklid. Dveře byly zavřené; seděli jsme vedle sebe na pohovce; zhluboka se nadechl, sklopil zrak a pak se zeptal.

„Jak se máš?“ Usrkla jsem čaje a pomalu přikývla. „Dobře.“ Můj hlas vyšel neskutečně tiše, protože mi