S Alaricem jsme se posadili na schod vedoucí z jeho verandy do zahrady. Horko dne ustoupilo chladnějšímu vzduchu, měsíc dělil týden od úplňku a potok tekl stálým tempem. Při jídle jsme nemluvili. Byli jsme na společnost toho druhého zvyklí a bylo to příjemné ticho.

„Měla jsi hezké narozeniny?“ zeptal se mě, když jsme oba dojedli dort.

„Byly úžasné,“ odpověděla jsem mu.

„Bál jsem se, že ti to vy