První věc, kterou jsem následujícího rána po probuzení udělal, bylo, že jsem šel zaklepat na Amiiny dveře. Když otevřela, vypadala napůl spící.

„Ricu, děje se něco?“ zeptala se a následovalo zívnutí, které by většině lidí vykloubilo čelist.

„Nic se neděje. Jak jsou na tom tvá žebra?“ zeptal jsem se. Protáhla se, otočila se ze strany na stranu a pak pokrčila rameny.

„Vůbec nebolí. Hádám, že Hugo mě