A tak se naklonila a přitiskla své rty na jeho. Na okamžik ztuhl. Ale opravdu jen na okamžik. „Ach, k čertu!“ Ta slova zněla jako kapitulace. A pak jí polibek opětoval.

Žhavě. Tvrdě. Hrubě.

Jeho rty hltaly ty její. Daphne to nevadilo; konečně ji zase líbal, a na tom jediném záleželo. Zavřela oči a držela se ho, zatímco drancoval její ústa vlhkými, hlubokými polibky s dravým hladem, z něhož se jí p