„Tak to nedělej,“ zaprosila Daphne s rukou stále nataženou k němu. „Nepouštěj mě.“

„Já...“ Ohryzek mu poskočil; rty se k sobě pevně semkly.

Tak moc chce něco říct. Ale proč to neudělá? uvažovala ustaraně.

„Pojď ke mně.“ Postel byla bez něj tak prázdná. Zítra musí zjistit, co se s ním děje, ale pro dnešní noc? Potřebovala ho u sebe tak zoufale, až se z toho třásla.

Ani se nehnul. „Nemysli si, že mi