Sloane

Oba její chlapci na ni zírali, když sešli dolů. Nebylo u ní normální, že byla vzhůru a na nohou dřív než oni. Ti dva z nějakého nepochopitelného důvodu vstávali každý den za rozbřesku přesně jako hodinky. Bylo to, jako by nechtěli promeškat ani vteřinu z žádného dne svého života.

Všimla si, že Lan nese ten telefon, když scházeli ze schodů. "Dobré ráno, chlapci," usmála se na ně.

"Ty jsi vzh