„Cože?!“ Emery vykulil oči a prudce se zastavil.

Aurelia přikývla a viditelně se zachvěla. „Ten pohled, kterým si mě měří, mě děsí, Emy. Vím, že nesnáší všechny lidi, ale nechápu, proč ze všech nejvíc nenávidí právě mě.“

Emerymu vhrkly slzy do očí a zlostně si otřel tvář. V celém svém životě se ještě nikdy necítil tak bezmocný. „Tohle jsem pro tebe nechtěl, Lio. Nenávidím to, co se děje.“

Aureliin