EMERY.

Emery se oblékl, prsty zpracovával látku své tuniky. Na druhém konci místnosti nervózně přecházela Aurelia, její neklidné kroky byly v místnosti hlasité.

Každý z nich vypovídal o jejích hlubokých obavách a neklidu. Emery na ni pohlédl, na rtech mu pohrával slabý úsměv, navzdory uzlu napětí v jeho vlastní hrudi.

„Lio, říkal jsem ti, ať se tím tolik nezaobíráš.“ Emery se ji snažil uklidnit, u