„Myslíte, že něco tuší?“ zeptala se konečně dívka a prolomila tak ticho.

Alviara pomalu zavrtěla hlavou. „Pochybuji o tom. Ale ruku na srdce, kdo může skutečně znát pochody v jeho mysli?“ Odmlka. „Jak se jmenuješ?“

„Emery.“

„Emery.“ To jméno bylo pro Alviaru na jazyku jako pohlazení. „Ah, lidský princ? Ukradený od dvora bestií? Ten, kvůli kterému našel otrokář svou smrt, když se opovážil ho pošpin