Ruměnec se šířil, jak chrlil další hrubá, neomalená slova, dokud ji nezačala pálit celá tvář. Opravdu jí to všechno chtěl udělat, pravda mu jasně ležela v očích.

Poprvé se Aureliina kůže naježila skutečným strachem. V hrudi jí rozkvetla hrůza. Věci, o kterých mluvil, byly... přinejmenším vyloženě děsivé.

Aurelia nikdy nebyla ten typ, který by objímal bolest, nikdy ji nevyhledávala. Měl pravdu; měl