Velekrálovi vylétlo obočí vzhůru. "Viktore? Proč by to děl—"

Vzduchem prořízlo divoké zavrčení a pootevřené dveře se s hlasitým prásknutím rozletěly. Lord Viktor vtrhl ven. Nebo spíš to, co jím kdysi bývalo?

Aurelia zalapala po dechu a klopýtla dozadu. Krk se jí napínal, jak zakláněla hlavu výš, výš a výš, aby se s ním střetla pohledem. Tvář měl zkřivenou, tesáky vyceněné v divokém vrčení.

Týčil s