EMERY

Emery polkla naprázdno a nechala pravdu vyjít najevo. „Jmenuji se Emery.“

Král Alaric pustil bezvládné tělo a to dopadlo na zem. V jeho očích se shromáždila temná zuřivost, tak děsivá, že v Emeryině hrudi začalo bubnovat rykot zkázy.

„Tys mě oklamala?“ Zněl klidně a zároveň rozzuřeně.

Emery se zachvěla. „O-omlouvám se.“

Omlouvám se. Tak ubohé, tak nedostačující. Člověk neutká pavučiny lží a