PRINCEZNA AURELIA

Všechno bolelo.

Vidět ho znovu bolelo, jako by se jí roztrhla stará rána.

Vidět jeho neuvěřitelně pohlednou tvář, znovu prožívat minulost, vzpomínat na tu bolest, bylo to trýznivé.

Vědomí, že ho brzy stejně znovu ztratí, že si bude muset projít tou samou bolestí znovu... bylo desetkrát trýznivější.

Už teď ho krůček po krůčku ztrácela.

Jedna z jeho rukou už byla tlapa a Aurelia