PRINCEZNA EMERY

Vykřikla, když do jejího těla pronikl Nejvyšší král Alaric. Emery se pod ním prohnula a snažila se uniknout té kruté bolesti, která ji drásala, ale nebylo kam utéct.

Její prsty škrábaly do jeho, aby ji pustil, tlačila, bránila se. „Opravdu to bolí,“ vyšlo z ní zlomeně a roztřeseně.

„Promiň, je mi to líto,“ řekl provinile a slíbal slzy stékající po její tváři.

Zarazil se, jen se nad