"Zvládly jsme to," oddechovala Amie, uvolnila sevření a otřela si pot z čela.

Livia vydechla a uklidnila se. Zvedla se a poplácala Amie po rameni. "Vedla sis dobře."

Dívka při té pochvale zazářila.

Přešly místnost tam, kde na podlaze ležela schoulená Aurelia, a podívaly se na ni.

Pláč, který z ní vycházel, byl tichý a žalostný, tělo se jí nekontrolovatelně třáslo. Nedaleko ní hyzdila podlahu tmavá