Zanderovy výkřiky se valily chodbou žaláře a odrážely se od stěn, zatímco Alaric mu tesákem řezal nohu – a u toho si pískal pomalou, melodickou melodii. Krev stříkala, dopadala na Alaricovu róbu a tvořila zvětšující se kaluž.

"Tato čepel už se ztupila," poznamenal konverzačním tónem a zkoumal její ostří. "Podejte mi dýku."

Strážný mu ji podal ze stěny plné nástrojů, zpoza níž se lesklo tolik leště