KAT

Světlo mi dopadlo na tvář, a když jsem se překulila, zasténala jsem. Celé tělo mě bolelo, jako bych se rvala—

Trhnutím jsem se posadila a začala těkat očima kolem. Byla jsem zpátky v Hunterově ložnici. Ale kde je on?

V hrdle mi stoupla panika. Pouto pořád chybělo; nemohla jsem ho cítit. Jeho vůně santalového dřeva a pomerančových květů byla všude, na povlečení, ve stěnách, prosakovala celým po