KAT

„Tajíš přede mnou věci, má drahá Katerino.“

Vzduchem se rozlil strach, když překračoval mrtvoly a odstrkoval lykany, kteří stále klečeli. Třásli se pokaždé, když se o ně otřel, a ten rudý sliz na jeho kůži se vlnil, houstl a plazil se, jako by to už nebyla magie, ale něco živého.

Ta temná energie na mě dorážela i z téhle dálky. Přemýšlela jsem, jestli by ho Zacharyho přívěsek dokázal zachránit