KAT

Les během běhu řídl a vůně vlhké země se vytrácela pod ostřejším pachem asfaltu a kovu. Světla města vpředu blikala skrz stromy, rozbíjená větvemi, které drásaly oblohu. Tlapami jsem se sotva dotýkala země. Stíny se mi ovíjely kolem končetin, stahovaly se s každým krokem, živily mé svaly a bystřily mé smysly, dokud se všechno kolem mě neusadilo do čistého, ostrého ohniska.

Nezpomalila jsem. Hl