KAT

Hunterovo tělo vedle mě sálalo, ale já se stále nemohla zahřát. Všechno bylo znovu utlumené jako tu noc, kdy jsem odešla od Nathana, a má mysl byla tak tichá, až to působilo téměř nepřirozeně. Nebyly tu žádné ostré hrany, žádná přetrvávající bolest, nic, co by mě drásalo zevnitř. Zůstaly mi jen myšlenky. Jen logika a přesné výpočty.

Jako vymýšlení, kam půjdu dál a jak se tam dostanu, aniž by m