[Genevieve’s POV]

Není třeba dodávat, že jsem na výraz v Arthurově tváři, když jsem k němu konečně otočila hlavu, nebyla připravená. Ten chlap byl naprosto v sedmém nebi. Vypadal jako malé dítě o vánočním ránu. Užaslý a naprosto uchvácený.

„Chceš tím říct, že jsi ochotná dát našemu vztahu další šanci?“ zeptal se s jistou opatrností.

Zhluboka jsem se nadechla a zaklonila hlavu, abych zmírnila napět