Kapitola 41.

Pohled autora.

Přesně jak zazněl ten svůdný příkaz, Hazel vlezla na postel a lehla si.

Ušklíbl se.

„Takhle ne, maličká. Myslel jsem sednout,“ nařídil znovu a úsměv mu z tváře zmizel za vteřinu.

Hazel moc dobře věděla, že se upsala něčemu hodně těžkému.

Okamžitě se posadila přesně tak, jak přikázal, vzhlédla k němu a snažila se udržet s ním nevinný oční kontakt.

Axel k ní u