Adam's POV

Poplach mi ještě zněl v uších, když se ke mně ta slova dostala.

Náš otec byl mrtev.

Moje tělo se dalo do pohybu dřív, než to má mysl dokázala pobrat. Nohy mě nesly chodbami, rychleji, než jsem zvládal zpracovat, a srdce mi tlouklo do žeber.

Stráže se rozestupovaly, sloužící se tiskli ke zdem, když jsem se kolem nich hnal. Skoro nic z toho jsem nevnímal.

Rozrazil jsem dveře do jeho komna