Pohled Liory

Srdce mi v hrudi stále ještě hřmělo, když se Heath trochu naklonil mým směrem.

„Nejsem v tvé hlavě, Lioro. To, co jsi viděla, nebyla nějaká iluze, kterou jsem ti vsugeroval. To se skutečně stalo.“

Unikl mi zlomený smích, tenký a ostrý, zbavený veškerého humoru.

„Samozřejmě. Protože já mám prostě spolykat to, že jsem prožila něco, co si ani nepamatuji? Ne.“ Hrdlo se mi stáhlo, hněv se