Poslední plamínek naděje v Améliině srdci pohasl.

Vyčerpávající dny a noci na ni doléhaly tak silně, že se jí těžko dýchalo. Tvrdá tchyně a švagrová, nečinnost mužů a ta zlá žena, Aurora, která se občas vynořila ze svého úkrytu v Požehnaném přístavu, aby něco odnesla – to vše se sčítalo.

Tento dům už nepůsobil jako domov. Byla to klec.

Amélie byla dovlečena do Rebecciny komnaty a přinucena kleknou