POHLED AMARY

Během několika dalších minut jsem cítila jen bolest. Snažila jsem se bránit se vším, co ve mně bylo, opravdu, ale byly tři a byly mnohem zručnější, než v co bych já mohla kdy doufat. Přijímala jsem ránu za ranou, ale odmítala jsem jim dopřát to uspokojení, abych vykřikla. Jestli mě měly zničit, tak to musely udělat v tichosti.

„Řekni něco, ty zkurvená děvko,“ zařval někdo, ale já rty